WTF?

Tak jo. Jednou to prijit muselo. Sice se mne tu pred tim snazili amici uchranit, ale nepovedlo. Vymyvani mozku je tady. Meli jsme veceri se vsemi internationals z celeho Manhattanu a jejich americkymi "kamarady". Jidlo bylo super mnam. Sice je to na zaludek trochu eee kdyz mate tisic druhu ruznych vetsinou domacich jidel, clovek nevi co si vybrat tak sni vsechno zeano. Ale kazdy sveho stesti strujcem, o tom jsem psat nechtela.


Zarazil mne asi 20ti minutovy proslov jisteho chlapika, ktery nam vypravel o svem zivote a rozhodnuti konvertovat na krestanstvi. To je vpohode zeano, jak jsem psala v souvislosti s jidlem, kazdy sveho stesti strujcem. Kdyz ale sve vypraveni stocil vicemene na to, ze Jezis je jedina spravna cesta a zadna jina neni, tak jsem si tam zacala pripadat opravdu divne. Jak jsem psala vyse, bylo tam opravdu hodne opravdu internationals, tzn. lide nejen z evropy nebo jinych zapadnich krestanskych civilizaci, ale i spoustu lidi z indie, ciny, japonska, afriky a ja nevim odkad jeste (48 zemi dohromady!). Tak ja vam nevim, v takovem kulturnim a nabozenskem mixu mi prijde trosku mimo vypravet o tom, ze cesta kterou si jedinec zvolil je jedina spravna. No nabyla jsem dojmu ze tedy ta zvlastni organizace, co se stara o internationals, ze to je takova skryta sekta.

Jidlo bylo dobre, ale co je moc, to je moc.

Sorry ale.

Tak jako tohle neni normalni. Neni to ani tyden co jsem mela zasnezene kolo a dneska.. Je rano a uz se clovek venku poti. 25 stupnu. Odpoledne 28. No je toto normalni?

Tak dnes pisu podruhe. Sedim u pocitace a cekam na uzasnou animaci, ktera bude trvat 3s a rendruje se uctyhodne 2 hodiny. Uz jsem si tu uvarila caj, uklidila stul a pripravila na cem budu pracovat do studia no a pak mne ten elan presel. Takze jsem se rozhodla obohatit svuj blozinek dalsim pojednanim o... Jeste nevim o cem!

Uz mame brezen, tak se mi to tu pomalu zacina chylit. Vicemene uz jenom 2 mesice skoly. Za chvili je springbreak a pak ocekavam, ze to utece rychlosti blesku a budu dom. Ach. No uz jsem trochu homesick, to ano. Nektere veci tu jsou lepsi jine horsi. Ale docela jsem si tu na ten malomestsky zivot zvykla a kdyz je clovek mobilni (auto uz nam zase jezdi, v blogovaci pauze jaksi vysumelo, ze nam chvili nejezdilo, ale vysolili jsme nejake dolary za automechanika a uz jsme zas motorizovani), tak se tu da i neco delat.

Minuly ctvrtek jsme se vypravili s klukama ze studia do Lawrence na prednasku. Lawrence je oaza uprostred stredozapadu. Je to jen hodinu od Manhattanu a kupodivu - lidi tam vypadaji jinak! Muzete tam narazit na podobnou skladbu obyvatel jako ve velkem meste. Je to take univerzitni mesto (KU - rivalove!), zase o trochu vic cool nez Manhattan. Jak to jenom delaji? Je tam mnohem vic kultury, jezdi tam hrat spoustu kapel. Da se tam koupit evropske jidlo. Maji tam super pivovar, recordstore kde se na deskach povaluji kocky a muzete si tam zahrat fotbalek (jazykova vsuvka - fotbalek se tu rekne fussball - nemcinari ha?), muzete ho taky zkusit rozbit a zjistit, ze se to vlastne rozbit ani neda, protoze ten panacek se da pridelat. A prednaska byla taky vydatna. Dan Rockhill je vyborny recnik. Na vlastni oci jsem se tedy presvedcila ze se v Kansasu take dela architektura. A delaji ji i studenti. Vlastnima rukama. Presvedcte se sami, stoji to za to.

Tak zas po nejake dobe. Abych navazala na predchozi prispevek. Noha uz je ok. Behat sice jeste nemuzu, ale vidim to tak na pristi tyden, az se zaroven trochu otepli. Berle jsem samozrejme dostala. A samozrejme jsem tam byla na kole. Trochu komicky pohled jet na kole a mit berle privazane vepredu na kosiku. No po dni jsem to vzdala a berly nechala jen na domaci pouziti. Udelali mi RTG aby zjistili, ze nic zlomeneho nemam, zmerili mne, zvazili (aj aj!) a predepsali mi meducinu. Achillovka. No ale ted uz ani nemusim brat drogy a vubec mne to neboli. Jenom to behani jeste musi chvili pockat.


Podle obrazku muzete usuzovat, ze na Kansas padla zima. No ne uplne, ve ctvrtek bylo zase hic na tricko a pak prask v patek v noci nam zaclo snezit. Ted je jeste zima, ale zas se to ma obratit k lepsimu. Ja tu asi o tech vykyvech pocasi pisu porad. No neprestava mne to fascinovat.

Musim rict, ze jsem moc spokojena s predmety co jsem si vybrala. Docela se to da zvladat a obcas u toho i spat. A nic podobneho FA ani nenabizi. Zato nabizi predmety ktere jsou pro praxi trochu vice nutne. Ve video seminari uz mame za sebou skoro 2 ukoly ze 4, leti to. Na to jak zatim vypada muj druhy ukol se muzete mrknout zde. Jeste to neni hotove, ale deadline uz hori trochu. Dostali jsme 3d model (Casa Gaspar), filosoficke povidani a to byly zakladni ingredience ze kterych jsme meli vychazet pri vyrobe naseho prvniho animovaneho filmu (muj jeste neni poradne rozanimovany, ale pracuje se na tom). Ja jsem si na zacatku stanovila limity ktere prekracovat nebudu, protoze zas tolik casu tu nemam, abych rendrovala ve dne v noci, takze moje story je opravdu tak jednoducha, ze uz to jednodussi byt nemuze. No vsak posudte sami. Zadne chodici 3d postavy, zadne padajici mice ani kdesicosi. Zamerila jsem se pouze a jenom na vystizeni atmosfery, jeste na tom budu muset trochu zapracovat.

Ouch.

Jeden by se mohl divit, proc zacinam opet psat tak casto. Sedim doma a nemuzu chodit, jauvajs! Mam asi zahadne zraneni paty, ktere po tydenni samolecbe neodezniva, takze zitra sednu na kolo a dovezu se k doktorovi. Doufam ze dostanu gips nebo berle, aby se mi pak zpet na tom kole jelo dobre, hihi. Jauvajs.

Tak a otazka za pet bodu: Kdopak pozna co je na obrazku nalevo? Haaa. Odpoved muzete najit v nekterem z predchozich zapisku nebo v moji picase ha. ...ano, neni to Praha, je to... a... chvile napeti! Denver! Bac.

Ulf se neboji zeptat. Tak se prihodilo, ze jsme se nasackovali do autobusu k landscape studentum, kteri delaji projekt do Denveru a meli ten vylet cely zasponozorovany od architektonicke firmy, ktera ma tamtez sidlo. Takze jsme se ocitli na palube docela luxusniho busu (zadarmo), stravili 8 hodin na ceste nekonecnymi kansaskymi planemi - da se to zazit nekde v Evrope? Je to skvele, siroko daleko nikde nic a nikde nikdo (obcas ani benzinky ne), jenom sirosira prerie kam oko dohledne. Do Denveru jsme prijeli az za tmy, takze byl na programu akorat tak jeden, dva, tri.. bary.

Druhy den rano jsem se vzbudila nezvykle brzo (7!) a protoze byl sraz az pozdeji, rozhodla jsem se jit se probehnout. Rano bylo mesto jeste mrtve (cekala jsem ze pres den bude zive, marne), coz bylo relativne prijemne v rezidencni casti, kdyz jsem dobehla ke kapitolu a mistnimu kulturnimu okrsku, uvitaly mne hloucky bezdomovcu, coz mi precijen dodalo energii do dalsiho behu. A pak. Bum bac. Jauvajs. Zatmelo se mi pred ocima. Bum bum bum. A konec si nepamatuju.

To byla prvni verze meho pribehu a ted ta druha: A pak. Bumbac. Jauvajs. Krucinal boli mne pata! Zvolnila jsem tempo behu do rychle chuze, pozdeji do pomale chuze a pak jsem se tak nejak dobelhala k hostelu doufajic, ze mne nebude chtit nekdo cestou prepadnout, protoze bych asi neutekla. No ale pryc od meho vazneho zraneni zpatky k Denveru. Denver ma rozhodne svoje kouzlo, nicmene muj naivni dojem ze silvestrovskeho vecera, ze v Denveru to zije, se zdal byt v pulce unora jaksi falesny. V Denveru to zije asi vic nez v Manhattanu, coz je umerne dano tomu, ze tam zije x krat vic lidi. Mesto podniklo nejake dobre kroky k navraceni zivota do downtownu, coz je problem, se kterym se potyka vetsina americkych mest, nicmene stale to neni ono. Zridili pesi zonu s obchody a Starbucksy na kazdem druhem rohu, jsou tam bary a hospody ale neco chybi.

Nicmene i presto radim Denver ke svym velmi oblibenym americkym mestum, protoze Denver ma HORY! (To je asi duvod proc ve meste nikdo neni, vsichni jsou na horach!) Sednete do auta a za pulhodiny jste na upati Rocky Mountains. To je jak sen. Ovsem pouze do te doby, nez nepoznate Boulder. Protoze Boulder je asi the coolest mestecko ever. Odhadem je o neco vetsi nez Manhattan, nicmene je asi 10x vic cool :) Je to vicemene take univerzitni mesto, primo na upati kopcu, maji spoustu parku, cyklostezky jsou protkane celym mestem, da se tam bez problemu koupit vysoce kvalitni jidlo (jeste ted mi je smutno ze to v Manhattanu nemame), kazdy tam je fit a lidi tam ziji a zivot si uzivaji. A take za to plati nehorazne penize. Najmy tam jsou drahe. No vznasi se mi nad hlavou bublina s otazkou "PhD v Boulderu"? Ach.

Napreskacku

Ackoliv si Kansasani stezuji jak je tu ta zima tuha, tak ja vam nevim, v unoru v jarni bunde, mne to moc tuhe neprijde.

Hostmama mne vytahla do zoo! Je to takova minizoo a pokud mate stesti a vase hostmama je kamaradka s pani, co prodava listky a ta pani je zaroven v nalade, tak vas tam pusti zadarmo.

Maji tam medveda, kteremu je 55 let, normalne se dozivaji 30. Tedy aspon tvrdi ze ho maji, protoze je zalezly a neni videt. Pry nevyleza, protoze je tak stary. No je to zamotany kolotoc proste! Taky tam maji praveho firefoxe, nejake opice, cheetah, kozy ktere si muzete ucesat a hrozne osklive cerne prase! A to je vse.

Take mne hostmama vzala na oba mistni hrbitovy a musim rict, ze mi malem spadla celist, kdyz jsem zjistila kolik moji hostmame doopravdy je (ma pripraveny nahrobek). Je ji opravdu hodne a vypada ze ji je tak o petinu let min. Jinak hrbitovy moc poeticke nejsou, muzete si dojet autem skoro az k nahrobku, fajn ne?

January izzz over.

Tak to nam to pekne leti. Myslim ze uz jsem nekde za pulkou. Brzy budu doma hahaaaaaa.

Moc noveho se nam tu v Manhattanu nedeje, chodime poctive do skoly a pak dom. Tento semestr bude asi trochu narocny intelektualne, zapsala jsem si totiz i jine predmety nez vodovky :) Krome studia, ktere bude probihat napinave vzhledem k tomu, ze to je posledni semestr tudiz vsichni vypracovavaji finalni projekt na podobne urovni jako u nas diplomy a berou to setsakra vazne. A pak tam jsem ja exchange student, ktery to zas tak vazne nebere. Proto si kazdy vybral projekt nejake budovy, tak ja abych se nenudila, jsem si vybrala rovnou cely komplex zahrnujici stanici metra, rychlodrahy a ja nevim co jeste. Nudit se asi moc nebudu mno. Dale mam zapsane 2 seminare, jeden je o architektonickych filmech (uz mame za sebou nataceni a pred sebou strihani), ktery bude casove asi hooodne narocny - finalni projekt ma byt nas vlastni minifilm, jakoze 3d. Pixar hadr preci neeee? Druhy seminar pojednava o kanalizaci a jeji reprezentaci ve filmu, v umeni a ja nevim co jeste. Proste veci o kterych se normalne moc nemluvi. Zacali jsme tim ze jsme zkoukli a rozebrali Matrix. Kdo by to byl rekl ze ten film ma uz 10 let?? Tenhle seminar bude taky hodne stavnaty a vydatny, pokud to preziju tak to bude stat za to.

No a posledni kredit jsem vyplacala na telocvik 2x tydne. Je to nejake cviceni vicemene pro holky, ale jsou tam zapsani i naci kluci, kteri se zrejme chteji koukat na ty holky :) Docela prijemne si protahnout telo. Sice takovety aerobiky a tadyto mi opravdu nejdou, coz jsem vedela i predtim (kurnik jsem snad jedina kdo je vzdy mimo rytmus!), ale coz. Mimoto se musim zcela nezistne pochlubit, ze se snazim hybat i mimoto. Budto plavat (bleee to je smrad ten chlor) nebo behat, dneska jsem si dala pekne do tela dvojitou davku - 4mile uh! Po vcerejsi intoxikaci jsem se musela odmenit.

Pristi vikend jedeme na vylet do Denveru, tak aspon bude nejake vzruso.

Ovsem novina tohoto tydne vazeni je tato: koupili jsme auto. Novina c. 2: zatim jezdi. Na takove to male jezdeni po Manhattanu to asi bude ok, na male vylety snad take, jinak uvidime. Ondra se totiz rozhodl, ze nepojede na nakup, dokud se auto nekoupi no, takze jsme vlastne tak nejak museli, protoze on by nam tu umrel hlady. Mame tam CD prehravac, tak uz palim at mame co poslouchat uiiii. Auto je to pekne stare a zachovale na prvni pohled, tak ja jenom doufam ze bude zachovale i na pohled druhy a nenecha nas na holickach nekde tady v te pousti, ktera je vsude okolo.

No a samozrejme se musim zminit o pocasi jak to tak byva v takovem tom typickem nezazivnem denickovem zapisu. Dneska jsme tu meli kraaaaaasne a teplo. Neco pres 20stupnu Celsia. Jeste pres tyden mrzlo hluboko pod nulou a prask a najednou toto. Zitra uz ma byt zase zima ale jeste ne mraz, ten az v pondeli hmm. To jsou veci. Najednou vidite lidi v parku (hlavne ti tloustici se nam nejak na slunicku vyrojili), mnohem vic lidi beha a venci psy a vubec. Docela prijemna zmena. Clovek pak ty mrazy nejak prezije kdyz ma jednou tydne takoveto lokalni oteplovani. To mi bude asi doma chybet.

Chlorine smell and 12 angry men

Tak jako. Muj novy spolubydla Ondra mne dneska vytah do bazenu! Zatim se to tady nikomu nepovedlo hm. Nojono, ono to chce trochu odvahy nemyslet na ty sunky co mam po trech letech sezeni na zadku, ale tak prezila jsem. Hihi. Akorat ze. Mensi problem. Od te doby mam porad vodu v pravem uchu a slysim na nej prd. Snad se to do rana nejak vstreba, samo!

Bazen je tady v urcite hodiny zadarmo. A maji tam skvele zarizeni, takovou kouzelnou krabicku, do ktere date plavky, zmacknete a za 10 sekund je vyndate suche. Neco jako odstredivka na salat. Takova odstredivka na plavky. Dost dobry.

Mam za sebou dalsi velmi americkou zkusenost, a to zensky basket. Protoze na nej chodi malo lidi, maji studenti vstup zadarmo. Ja mela stesti na ten nejhoneji navstiveny zapas sezony. Neco pres 7000 lidi. Zapomnela jsem dodat, ze to je zensky univerzitni tym. Huuuuh. Dovede si to nekdo predstavit u nas? Ja i po pul roce muzu zasnout jak se tu ty univerzitni sporty berou vazne. Vsichni maji samozrejme fialova tricka, muzete si koupit popcorn piti ja nevim co. Vsichni fandi jak o zivot. Kdyz se zrovna nehraje tak je o zabavu postarano jinak. Jedna velka show. Velka americka show. Toto je jeden z nejvetsich rozdilu asi mezi evropskymi a americkymi univerzitami. Tady fandi vzdy skoro cele mesto.

Tak to byla takova mensi kulturni vlozka a na dobrou noc vam napisu, ze prave koukam na 12 rozzlobenych muzu s Georgem Voskovcem a je to dobre. Blby no, porad neslysim na to ucho. Uiii.

ondra, andrew, my new roommate

tak jak uz jsem psala, muj novy spolubydla je tu a pln elanu si pise taky blog, cist muzete zde:
http://ondra.petrcoufal.cz/

seznamte se prosim ;)

I love IT Crowd!

Ouu jeees, mozna trochu pozdeji nez vsichni, ale nakonec jsem tento serial taky objevila a zboznuju ho skoro stejne jako Black Books. O neco min. Oni jsou dny, kdy opravdu neni v Manhattanu do ceho pichnout, takze takovy den straveny cumenim na serial pak cloveku neprijde jako ztrata casu. Nebo tri dny. Hihi.

Prave jsem nekde v pulce obdobi, kdy neni co delat ale blizi se to ke konci. Konec antisocialniho obdobi uz je tu, protoze mi dneska prijel novy spolubydlici Ondra, takze uz aspon po 3 dnech vidim ziveho cloveka a mluvim s nim (nepocitam lidi na skype se kterymi mluvim ale nevidim a slecny co behaji doproti v parku ktere vidim ale se kterymi nemluvim).

Zitra zacina novym prichozim orientation week, to znamena ze uz by tu meli byt skoro vsichni. I tak ale Manhattan zeje prazdnotou. Depresivni.

Dnes jsme jeli s Ondrou nakoupit na kole s batohama. Opet jako exoti. A opet se na nas divne koukali kdyz jsme museli odmitnout pomoct s nakupem k autu. Ktere nemame. Kola po zime funguji, trochu vic vrzou a pneumatiky jsou trochu prazdne. Uiiii.

What is Jen doing with the INTERNET??

Na Picase je balik dalsich fotek z cest blizkych i vzdalenych. Zrejme se o tom rozepisu vic, stalo to za to a stalo by za to i pro mne si to zapsat abych si to zapamatovala.

Koupila jsem si super cool kalhoty na behani, takze jako.. zacinam po zime behat, zima nezima. Normalni kalhoty jsou nejako tesne huuuuuh. To bude z tech kachen, kapra, bramboroveho salatu a kopy cukrovi, ktere jsem letos NEMELA.

Happy new years!

happy holidays!

tak dnes jsem se opravdu rozepsala. je toho tolik o cem psat! ja nevim jestli to vubec nekdo cte, no kdyztak si to budu cist sama o dlouhych zimnich vecerech az mi bude 60 a budu zit na mesici nebo tak neco!

ilustrace k tomuto clanku pochazi z minuleho tydne, kdy jsme meli slezinu s nasimi hostfamilies v kostele. uvarili nam jidlo, zazpivali jsme si vanocni koledy a sli jsme dom, kde jsme pokracovali uz sami . zpivali jsme anglicke i ceske koledy a dokonce i ceskou hymnu chteli starousci slyset. ach. no utvrdila jsem se ze zpev neni muj obor, narozdil od vandy, ktera to vicemene utahla cele. jojo, profik se pozna. update: vsechny kostely co tu maji maji suteren, ve kterem nenajdete hrobky kralu nebo kostnice jako u nas, tady maj pod kostelem spolecensky sal, kuchyn a dalsi zazemi. to je ten komunitni zivot, o kterem jsem jeste nepsala a o kterem se mozna rozepisu v nekterem z nasledujicich prispevku.

no a ted jsem se uz asi definitivne vycerpala. tak budu pokracovat jenom v bodech, co mne napadne a tak.

- podarilo se mi zrusit veskere nastaveni blogu! moje prave menu je ted chude jak kostelni mys. no zkusim zjednat napravu.
- nemam co jist! jaro mi tu nechal burakove maslo, ale jinak mam chleba sunku a tak. no a jak jsem psala, je tu vsude led a snih, brr, opravdu se mi nechce chodit nakupovat.
- atelier se mi s vypetim vsech sil povedlo odevzdat minuly patek, je to mazec kdyz konci 5 studii najednou a vsichni chteji tisknout naraz. haha. na atelieru jsem makala nejvic za cely svuj studijni zivot a s vyslednym plakatem jsem spokojena nejmin!
- dnes bude asi posledni hospoda s lidma co jedou na dobro dom, bude se mi styskat!
- prijedou novi studenti tak jsem zvedava!
- pristi semestr mam same intelektualne narocne predmety tak uvidime!
- na jare bude mozna berlin session no. 2

THE END. HAPPY HOLIDAYS!
jdu spravit blogolayout.

art

tento zapisek vubec nebude o umeni, ale libi se mi mit k zapisku prilozeny nejaky pekny obrazek, tak tedy umeni. abych vam cteni nedelala moc tezke rozhodla jsem se rozdelit sve dnesni poselstvi do nekolika zapisku. navic to vypada jako ze pisu skoro stejne casto jako v dobe euforie na zacatku semestru, i kdyz tomu tak neni. takze takove 2 v 1.

abych nenechala to male umelecke dilko bez komentare, tak vam trochu priblizim situaci. toto jsem vyfotila v zoufalstvi po tretim dnu patlani se s poslednim ukolem na vodovky. zadani bylo perfektne okopirovat obrazek z fotografie, s durazem na to, aby presne sedely odstiny barev. a protoze ja jsem si vybrala obrazek, kde je hodne barev, tak jsem michala hodne a hodne. nekdy i pul hodiny ci dele, obcas mne to prestalo bavit, takze ty barvy perfektne nesedi a obcas se zase zadarilo. ovsem jak vidite i proces michani barev muze byt zajimavy sam o sobe. abyste si nemysleli ale jak tu dreme, tak cela prace mohla byt hotova dejme tomu za den, ale ja uz jsem byla hrozne pomala.. a malovani jsem prokladala internetem, hudbou, serialama, atp, proto tak dlouho. aby to nevypadalo jak moc jsem pilna, coz ve skutecnosti nejsem. ano, travim ve skole hodne casu, az moc, ale ne 100% casu plnim delanim veci do skoly. ve skutecnosti asi tak 50%. takze vlasne asi jako doma. ono vam to ze ostatni vidi jak pracujete nebo nepracujete za chvili zacne byt jedno, takze ta produktivita zas tak high neni. openspace :)

to jsem se to zase dostala do slepe ulicky, ach ty myslenkove pochody jsou dost zvlastni kdyz se hodi do textove podoby. strucne receno dnes ve 12.00 jsem odevzdala posledni ukola tim pro mne zaclo opravdove volno. posledni tyden se tu nesl ve znameni dopisovani seminarek a psani finals, tedy neco jako takove male zkouskove. pro mne to opravdu bylo male zkouskove, protoze jsem mela test z jedineho intelektualniho predmetu ktery jsem si zapsala. a ani ten test moc intelektualni nebyl. v podstate to byl vyber z otazek z minulych tri testu a odpovedi abcd. nesmejte se nikdo, ale tak to tu proste chodi :) zaverecny test ma vahu bud 10% znamky, pokud ho napisete hur nez predchozi, nebo 50% znamky, pokud ho napisete lepe. coz plati samozrejme jen pro tento konkretni predmet, ale zkouskove tu opravdu neni jako zkouskove u nas. coz mne prinasi k veci, zda je efektivnejsi mit jednu hustodrsnou zkousku za semestr jako u nas a jinak cely semestr nic, nebo 4 abcd testiky v prubehu semestru. myslim ze b je spravne. zvlast pro ty ktere uceni se veci nazpamet boli tak jako mne. auuu.

jinak princip skoly architektury je tu dost podobny. pres semestr hr hr hr jedna nocovka za druhou a prace porad nad hlavu (trochu drsnejsi semestr nez u nas), pak se vse odevzda a najednou architekti ozijou a zatimco ostatni se uci v knihovnach a pripravuji na zkouskovy tyden, architekti chodi na basket, pousteji draka a delaji vsechny ty blbiny na ktere pres semestr nebylo moc casu. (trochu volnejsi zkouskove nez u nas).

tento zapisek neprinasi moc novych objevu pro ty, kteri jsou trochu v obraze co se americkeho skolstvi tyce, no ale proste jsem to tu chtela mit :)

where is everyone? kam se vsichni podeli?

a je to tady. podarilo se mi ve zdravi prezit prvni semestr. ani to tak nebolelo. ocenuji logiku koncit pred vanoci z cehoz plyne, ze vanocni prazdniny, jsou opravdu prazdniny a ne cas dohaneni vseho co se pres semestr nestihlo. ano, i tu v usa maji nektere veci vetsi logiku nez v evrope. a naopak samozrejme. napriklad pocasi je tu jeste vice nelogicke nez u nas. ve srovnani s tim co se deje tu je vlasne u nas pocasi docela logicke, racionalni a lehce predvidatelne. sice jeste nejsem uplny kamarad s mistni stupnici, ale uz se nam podarilo nejednou dosahnout nuly. a to pres den. to je nejakych -18 stupnu. to jsme radeji uz opravdu zacli topit a ja ani nevychazela, protoze na to obleceni opravdu nemam! coz o to.. zima je ok.. ale co neni ok je jeden den krasnych 16 stupnu celsia a druhy den -16. a treti den zasyp snehem. a po chodniku tu nikdo nechodi, takze hadejte jak moc jsou chodniky protazene? nijak :) no ctvrty den se na par hodin po pulnoci otepli, trochu zaprsi a pak to zas zmrzne. proste bomba. ja jako jediny uchyl stale jezdim na kole, protoze chodit mne nebavi a ani mi to nejde, kdyz jsem se pokousela z kola sesednout, tak se mi podarilo se svalit i s kolem na beton, takze chozeni, eee. bohuzel mi uz vypovedel sluzbu muj druhy prevod, takze uz mam jenom jeden, ten nejlehci a vypadam tu opravdu jako ufo.

v uvodnim odstavci jsem se absolutne nezminila o tom, co znamena nadpis a o cem jsem vubec puvodne chtela psat. no psani mi moc nejde a proto vas tim neobtezuji zas tak casto. treba vam nejde cteni. no tak aby to davalo trochu smysl. nikdo tu neni! dnes je patek a vetsina lidi uz odfrcela dom. jak amiku tak internationals. nekteri se vrati a nekteri odfrceli do domovu nadobro. a kdo jeste neodfrcel tak tak udela v nejblizsich hodinach nebo dnech. jsem tu akorat ja.. a.. no ja ani nevim. par lidi tu jeste je no, ale je to takove prazdne. spolubydlove jsou pryc. ve skole uz taky skoro nikdo neni. je to smutny, pada na mne sentiment! k tomu je nejlepsi poslouchat nejake smutne pomale pisnicky a minidepka je na svete.. ach, vsichni uz budou skoro doma a ja tady v ty.. ja budu v san franciscu hihi. :) pokud to pocasi a auto dovoli se dostat na letiste.

chicago trip

bude to kratke. chicago je SUPER! kdo nevidel, musi videt. pokud mate pouze tyden na objevovani ameriky, objevujte chicago. a tyden je malo. my mely pouze 3 dny a to sakra nestacilo, musim zpet, nejlepe az bude teplo a budou fungovat architektonicke vylety lodi s vykladem. a v dobe kdy neni zadne volno, aby bezely komentovane prohlidky kampusu iit. no a hlavne aby se dalo chodit v noci po ulicich a clovek pri tom nezmrzl. ovsem zapadnout do mistniho piano baru take neni od veci! pokud se tam zrovna tedy zrovna neslavi narozeniny se stovkami pratel, to pak neni kam moc sednout. takze ja mam minimalne 3 duvody proc se vratit a vy proc navstivit.

a to jsem nezminila ty stovky uzasnych baraku rozesetych po meste, posezeni v baru v nejvyssim patre mrakodrapu s luxusnim vyhledem, ktery je jeste luxusnejsi z damskych zachodku, kdo by to byl rekl. tohle mesto proste stoji za to. fotky na facebooku a na picase. mlsnete si.

a botky poslouzily velmi dobre.

tak a je to tady, rok se s rokem sesel a kamila si koupila nove boty. uplne stejne jak ty stare, jenom hnede. hlavne nove! a co je zajimave, ze je to zrejme posledni kus, ktery se dal v usa koupit online!

takze mam nove boty a jsem ready je otestovat maximalni zatezkavaci zkouskou - 3 dny v chicagu.

area closed

tak a je to tu. uz nam to tu pada na hlavu.

myslim ze jsem zatim ve svem denicku vynechala popis budovy. tak to rychle odbydu a na zaver vam vysvetlim soucasny problem.

college architektury sidli v jedne z nejstarsich budov campusu, ktera se jmenuje seaton hall. vevnitr je to pekne, drevene podlahy, drevene stropy, pekne ciste. pekne tvurci prostredi. najdou se tam nejake veci jako treba ucebny bez oken, tudiz bez vzduchu. tam se vetsinou odehravaji prezentace, takze bud se vsichni do 5ti minut poti a dusi, nebo se pusti klima a neni nic slyset. no ale o tom tento zapisek neni.

nase studio se nachazi v jakemsi zadnim kridle budovy, seaton courtu. je to takovy ocas seaton hallu. tyto dve budovy jsou propojeny jakousi velkou halou, ktera jde o jedno patro niz do suterenu. takze my obvykle do studia chodime pres galerii a pekny dreveny most. to je take tvurci prostredi, i kdyz trochu temne, obcas smradlave (dole je dilna a nahore mikrovlnka, do ktere jiz zrejme vybuchlo nekolik veci).

no a jsme v seaton courtu. je to opravdu takovy ocas seaton hallu. neni to tu tak pekne, podlahy jsou betonove, mistnosti jsou tak nejak jak asi vysly. a rozpada se to. kdyz prsi venku, tak nam prsi i dovnitr. asi 2 metry od meho stolu. o tom jak nas chteli uvarit uz jsem psala. no a dneska zjistili, ze v te spojovaci hale asi za chvili spadne strecha. tak nam to tu zavreli a odrizli nas od zbytku sveta. nejdriv jsme meli obavy, ze ode dneska nebudou jiz zadne navstevy, ale pokud se podivate pozorne na obrazek, tak sipka exit smeruje vsecky zive duse primo do naseho studia!

day off

tak za par hodin to bude 24 hodin co jsem nebyla ve skole. z toho jsem asi 12 hodin spala, 30 minut behala, a pak nevim. po 2, skoro 3 mesicich mame konecne obyvak, kde je sedet jiz vice prijemne nez neprijemne. jednak diky novemu kusu nabytku a jednak diky 2 kytkam, ktere dnes rozjely zavod o to, ktera prezije zimu a moji peci. jak se muzete presvedcit na obrazku nize, ktery vznikl jen a pouze diky mobilu a nejakem tom softveeru v nem:


ja jinak netrpelive cekam, az spadne dolar jeste o kus vic, at si muzu vybrat prachy. nejak jsem to za ty dva mesice nezvladla a ted horce lituju.

jinak my tu mame slunicko a krasnych 21 stupnu. a venku nekdo prave nekdo nekoho zastrelil. nebo nafukoval cyklopneumatiku u benzinky. hm?

kamila is back and my brain is melting

takze poporadku. nebo napreskacku. vcera jsme dorazili po tydennim povyrazeni v evrope zpet do manhattanu. zustala bych dyl ale bohuzel. no tady to koneckoncu taky neni tak spatny. jenom je venku kosa a mam vyfoukle kolo a nemam pumpicku. a rozbila se klima takze nase studio ma ted nejakych 90 stupnu a vsichni se tu varime. nevim kolik je to nasich stupnu, ale je to fakt moc. nevim jak dlouho to bude trvat, ale dost mne to rozrusuje puvodni plan pripravovat se na test. mozek se vari no, je to tezke.

jinak nestiham vubec nic, nebo si to aspon myslim. mam spoustu prace pred sebou, dohnat minuly tyden a dal se snazit drzet krok s perfekcionistou ulfem, ktery nam neda nic zadarmo. vylet do berlina byl vydatny, v praze to bylo take fajn.

tak ja se jdu asi radsi ucit no. ehm. na pulce prednasek jsem spala, tak to mam na kazde strance jednu novinku za druhou. podle pisma jde velmi jasne poznat, kde jsem jeste byla pri smyslech a kde uz moc ne. a kde vubec. ciao. ziva kamila.

update: tak uz jsem back zase. test mam nejak za sebou a ve studiu je porad hic. ted uz pres 90 stupnu. sedim na zemi, protoze u zeme je chladek. dokonce mi je i trochu zima. no ale neni to nafurt. ne vsecka prace se da udelat od podlahy. dodelam prezentaci jak rychle to pujde a pecu na to na vsecko, protoze toto se opravdu neda!

jinak tedy kdo vi i nevi, uplynuly tyden jsem cestovala po evrope, na dva dny jsem se stavila v praze, videla spoustu lidi, treba vic deti pani reditelek nez za cely rok, bohuzel jenom asi na minutu. ukazala jsem amikum prahu a nechala je ochutnat dobre pivo a jidlo a taky trochu te ceske kultury, v autobuse, v metru, v tramvaji. takove ty prave ceske sedive lidi. byli trochu vyjukani co se kazdemu stalo. ja po te chvili co jsem nebyla doma jsem to citila take.

s amikama jsem stravila celkem 1 den a 2 noci. par kulturnich soku zazili no. treba kdyz videli eurookno. nebo deti v mhd. oni u nas nejsou treba skolni autobusy! nebo kdyz nam ujely posledni nocni spoje a sli jsme pesky z namesti miru az na kopec nad smichacem. no. nadseni ze mne nebyli. v utery rano jsem je vyprovodila na nadrazi, ze ktereho jsem odjizdela ja o den pozdeji krasnym intercity vlakem. oni meli to stesti a svezli se tim starym, klasickym, hnusnym. no ja jsem i trochu rada, myslim ze projet cr vlakem aniz zazit stary hnusny vlaky, to by nebylo ono. kdyz poznat kulturu tak se vsim vsudy.

no a uz jsme v berline, kde jsme meli pekne perny program, ze ktereho se vzpamatovavam jeste ted. huuuuh. ulf nas presvedcil, ze vi opravdu vsecko a co nevi, to vedet musi a necha nas to zjistit. mozna jsem zapomnela zminit, kdo to vubec je ulf. to je profesor ktery vede studio. je velmi velmi velmi vzdelany. vi opravdu vsecko. a to nijak neprehanim.

Thick

Husty.

Skola je husta! Dva modely za dva tydny. Z toho jeden hustsi nez druhy. Huste skoro nepotrebuji spanek, dve hodiny denne mi staci. No proste hustarna. A co je nejhustsi jako, balim kufry a huste letim dom! Se trochu vyspat. Zzzz...

Jinak co je blby, ze asi skoncilo teplo a prestavaji mi v noci stacit vrstvy co tu mam. Nic moc. Bud si koupim naky svetr, nebo to auto, precijen, na kole s kopce za mraziveho vetriku, nic moc pro mne.

Co je dobry je, ze se mi dodatecne podarilo zapsat predmet neurcite naplne, ktery je povinny ke studiu, takze budu mit dalsi 2 kredity pro moji alma mater a doufam, ze se pristi semestr pak moc nepredru, protoze toho budu potrebovat min.

No a ted uz jenom dodelat posledni prezentaci do Berlina, trochu se vyspat, zabalit a frrrrrrrrrr..

Huh

Nic prekvapiveho a stale ziju. Mela jsem svuj prvni homesick sen, zdalo se mi, ze jsem doma a vsechno bylo hezke a barevne a pak jsem se probudila.. Namackana v aute se ctyrma dudes.

Po vylete na zapadni pobrezi jsem zpet, rada ze sedim na svy zidli, a nemusim se mackat a s nikym prat o polstar, protoze vazeni, 20 hodin v aute je proste - mazec. Mrknete se na fotky a zavidte, protoze jsem tam schvalne vybrala ty nej nej nej hezci a nejexotictejsti. A vicemene to je i vse co jsme videli, protoze to byl takovy rychlovylet ve stylu japonskych turistu, videt co nejvic za co nejmensi casovy interval.

Jinak no hot news. Tyden jsem nebehala a nevim jestli zvladnu aspon to proklate jedno kolo kolem dokola okolo parku. Hm.

Za 14 dni v Praze bye bye, tesim se a jsem zvedava jak to preziju. Ja se tesim na mesto a amici se tesi na navstevu sexmuzea. Holt jina kultura :)