This blog used to be a report from my 1 year long US adventure. So if you're interested in information about the exchange program, please scroll down to the archive and pick the time period September 08 - May 09. I might upload some post to sum up my wonderful experience (and I really want to finish the NYC story, some day), so, if you want more, stay tuned!

Tuesday, October 28, 2008

kamila is back and my brain is melting


takze poporadku. nebo napreskacku. vcera jsme dorazili po tydennim povyrazeni v evrope zpet do manhattanu. zustala bych dyl ale bohuzel. no tady to koneckoncu taky neni tak spatny. jenom je venku kosa a mam vyfoukle kolo a nemam pumpicku. a rozbila se klima takze nase studio ma ted nejakych 90 stupnu a vsichni se tu varime. nevim kolik je to nasich stupnu, ale je to fakt moc. nevim jak dlouho to bude trvat, ale dost mne to rozrusuje puvodni plan pripravovat se na test. mozek se vari no, je to tezke.

jinak nestiham vubec nic, nebo si to aspon myslim. mam spoustu prace pred sebou, dohnat minuly tyden a dal se snazit drzet krok s perfekcionistou ulfem, ktery nam neda nic zadarmo. vylet do berlina byl vydatny, v praze to bylo take fajn.

tak ja se jdu asi radsi ucit no. ehm. na pulce prednasek jsem spala, tak to mam na kazde strance jednu novinku za druhou. podle pisma jde velmi jasne poznat, kde jsem jeste byla pri smyslech a kde uz moc ne. a kde vubec. ciao. ziva kamila.

update: tak uz jsem back zase. test mam nejak za sebou a ve studiu je porad hic. ted uz pres 90 stupnu. sedim na zemi, protoze u zeme je chladek. dokonce mi je i trochu zima. no ale neni to nafurt. ne vsecka prace se da udelat od podlahy. dodelam prezentaci jak rychle to pujde a pecu na to na vsecko, protoze toto se opravdu neda!

jinak tedy kdo vi i nevi, uplynuly tyden jsem cestovala po evrope, na dva dny jsem se stavila v praze, videla spoustu lidi, treba vic deti pani reditelek nez za cely rok, bohuzel jenom asi na minutu. ukazala jsem amikum prahu a nechala je ochutnat dobre pivo a jidlo a taky trochu te ceske kultury, v autobuse, v metru, v tramvaji. takove ty prave ceske sedive lidi. byli trochu vyjukani co se kazdemu stalo. ja po te chvili co jsem nebyla doma jsem to citila take.

s amikama jsem stravila celkem 1 den a 2 noci. par kulturnich soku zazili no. treba kdyz videli eurookno. nebo deti v mhd. oni u nas nejsou treba skolni autobusy! nebo kdyz nam ujely posledni nocni spoje a sli jsme pesky z namesti miru az na kopec nad smichacem. no. nadseni ze mne nebyli. v utery rano jsem je vyprovodila na nadrazi, ze ktereho jsem odjizdela ja o den pozdeji krasnym intercity vlakem. oni meli to stesti a svezli se tim starym, klasickym, hnusnym. no ja jsem i trochu rada, myslim ze projet cr vlakem aniz zazit stary hnusny vlaky, to by nebylo ono. kdyz poznat kulturu tak se vsim vsudy.

no a uz jsme v berline, kde jsme meli pekne perny program, ze ktereho se vzpamatovavam jeste ted. huuuuh. ulf nas presvedcil, ze vi opravdu vsecko a co nevi, to vedet musi a necha nas to zjistit. mozna jsem zapomnela zminit, kdo to vubec je ulf. to je profesor ktery vede studio. je velmi velmi velmi vzdelany. vi opravdu vsecko. a to nijak neprehanim.

Thursday, October 16, 2008

Thick

Husty.

Skola je husta! Dva modely za dva tydny. Z toho jeden hustsi nez druhy. Huste skoro nepotrebuji spanek, dve hodiny denne mi staci. No proste hustarna. A co je nejhustsi jako, balim kufry a huste letim dom! Se trochu vyspat. Zzzz...

Jinak co je blby, ze asi skoncilo teplo a prestavaji mi v noci stacit vrstvy co tu mam. Nic moc. Bud si koupim naky svetr, nebo to auto, precijen, na kole s kopce za mraziveho vetriku, nic moc pro mne.

Co je dobry je, ze se mi dodatecne podarilo zapsat predmet neurcite naplne, ktery je povinny ke studiu, takze budu mit dalsi 2 kredity pro moji alma mater a doufam, ze se pristi semestr pak moc nepredru, protoze toho budu potrebovat min.

No a ted uz jenom dodelat posledni prezentaci do Berlina, trochu se vyspat, zabalit a frrrrrrrrrr..

Tuesday, October 7, 2008

Huh

Nic prekvapiveho a stale ziju. Mela jsem svuj prvni homesick sen, zdalo se mi, ze jsem doma a vsechno bylo hezke a barevne a pak jsem se probudila.. Namackana v aute se ctyrma dudes.

Po vylete na zapadni pobrezi jsem zpet, rada ze sedim na svy zidli, a nemusim se mackat a s nikym prat o polstar, protoze vazeni, 20 hodin v aute je proste - mazec. Mrknete se na fotky a zavidte, protoze jsem tam schvalne vybrala ty nej nej nej hezci a nejexotictejsti. A vicemene to je i vse co jsme videli, protoze to byl takovy rychlovylet ve stylu japonskych turistu, videt co nejvic za co nejmensi casovy interval.

Jinak no hot news. Tyden jsem nebehala a nevim jestli zvladnu aspon to proklate jedno kolo kolem dokola okolo parku. Hm.

Za 14 dni v Praze bye bye, tesim se a jsem zvedava jak to preziju. Ja se tesim na mesto a amici se tesi na navstevu sexmuzea. Holt jina kultura :)

hello archive

me & my dog